HC Kert Park Praha

Na rozhovor o semifinálové sérii, zhodnocení celého působení B-týmu v sezóně 2015/2016 jsme pozvali trenéra Honzu Skalníka. Honza tuto sezónu zvládl naprosto bezchybně a patří mu velké díky za přístup k týmu, vedení agendy, obětování času. Tedy jak se dívá na vystoupení svého týmu.

Ahoj Honzo, pojďme hned nato a řekni mi, jak se cítíš po další sezóně, která skončila a tým obsadil 4. příčku. Kdybys mohl zhodnotit celou sezónu: Úspěch/ Neúspěch – Očekávání/ Realita?

Sezónu vzhledem ke konečnému výsledku hodnotím kladně. Základní část jsme odehráli dobře, v nadstavbě byly výsledky horší a to především z důvodu nízkého počtu hráčů, kdy jsme se mnohokrát nesešli ani na dvě pětky. Play-off to už byla jiná písnička – s pomocí hráčů z A-týmu jsme vytvořili silný tým, který postoupil do semifinále.

Podíváme se semifinálovou sérii, která byla nesmírně vyrovnanou. Zkus říct, co týmu chybělo k úspěchu? A buď kritický, hráči si z toho jistě vezmou ponaučení.

Semifinále s Kladnem bylo vyrovnané, celá série se hrála ve vysokém tempu srovnatelném s 1.NHbL. Tým, který jsem vedl, měl větší potenciál, než předvedl. Nechci být konkrétní, ale někteří hráči byli daleko za svými možnostmi a v play-off není možné hrát na pohodu jako v základní části. Dalším faktorem je chytrost – když vedeme o jednu nebo dvě branky, musí každý zodpovědně odmakat defenzivní černou práci a nehonit se dopředu zbytečně za ztracenými míčky. A pak chybělo i trochu štěstí, ale to je sport.

Otočíme otázku, co týmu nechybělo. Za co bys hráče pochválil v celé sérii? Ale zde pozor aby nezpychli.

Své svěřence bych chtěl pochválit za přístup k celé sérii, za hezký hokejbal (někdy bohužel až moc hezký a tím neefektivní), že jsme se podporovali na hřišti i mimo něj a za to že jsme dobrá parta. V šatně jsme jednoznačně mistrem celé ligy 🙂 A samozřejmě pochvala a poděkování patří také posilám, které nám v play-off pomohly.

Detailní pohled na 3. a 4. zápas, jak je možné, že jeden den se vyhrálo 10:0 a druhý den se prohraje v prodloužení, když tým vedl již 4:2?

Na Lužinách jsme hráli dobré zápasy, kombinačně nám to vycházelo. V sobotu jsme hodně stříleli a spadlo nám tam úplně všechno, soupeř po čtvrté brance totálně odpadl. Nedělní zápas pak byl klíčový. Kladno na nás vlétlo, a přestože jsme 0:2 prohrávali, dokázali jsme otočit na 4:2. To byl ten klíčový moment, o kterém jsem mluvil. V této fázi jsme nehráli chytře a dokonce jsme soupeře pustili opět do vedení. V prodloužení jsme pak měli i kvůli oslabení méně sil a proto jsme zápas prohráli.

Přistupme na rozhodující 5. zápas. Do utkání KERT nastoupil v silné sestavě s jasnými pokyny. Plnili hráči to, co jsi po nich chtěl?

V rozhodujícím zápase jsme nehráli špatně, oba týmy makaly, hráči víceméně pokyny plnili, ale zároveň někteří měli na víc, než předvedli.

Zápas vypadal, že rozhodne minimum gólů, na povrchu v Kladně se nedá moc dobře kombinovat. Myslíš, že tým Jungle se s tímto vypořádal lépe? (pozn. redakce. Kladenské hřiště je zpuchřelé, zimou a létem opravdu hodně vydrolené a některé části jsou zalepené asfaltem, který se v teple lepí na boty, míček se pak zadrhává nebo odráží zcela nepředvídatelně)

Ano, myslím si to, byl to jeden z faktorů. Nám rozhodně více vyhovuje kombinační hra na plastu. Ale od toho se spravedlivě hrají zápasy doma a venku a my jsme jako hůře postavený tým museli odehrát pátý zápas na tvrdém nerovném povrchu.

Pro Kert B je to i tak velký úspěch i když ambice přejít do finále asi byli. Můžeš mi říct, co jsi cítil hned po zápase?

Semifinálová série odehraná na pět utkání je určitě pro tento tým i v klubové historii úspěchem. Bezprostředně po zápase jsem byl zklamaný a naštvaný. Kdybychom prohráli 3:0 na zápasy a ani v jednom jsme nebyli lepší, asi bych se ze čtvrtého místa radoval, ale tento tým měl velkou šanci si finále zahrát, proto to zklamání.

Už tě nebudu trápit, brzy čekají Tě povinnosti vzorného manžela a jistě skvělého táty. Jak se těšíš na novou životní etapu a co bude s hokejbalem? Myslím, že pro mnoho hráčů jsi byl spojovacím článkem, který držel tým při sobě. Co bude s béčkem a co s tebou?

Na svou novou životní etapu se moc těším a rodina pro mě bude priorita číslo jedna. Nicméně hokejbal mě baví od malička a nechci od něj odejít. Naštěstí mám skvělou „skoromanželku“, která mě v mých zálibách bude vždy podporovat. A Béčko? Nedopustil bych, aby tento tým neměl ve svém vedení práceschopný tým funkcionářů.

Honzo, díky za rozhovor a přeji ti do dalšího roku, plného změn mnoho štěstí v osobním životě i sportovním. Ať se ti vše vydař, tak jak si budeš přát a věřím, že tě na střídačce Kertu ještě uvidíme ať to bude jakákoliv pozice. Za celý tým díky.

Autor: Martin Lívanec