HC Kert Park Praha

LEOŠ GERLICH BRANKÁŘ ZÁKLADNÍ ČÁST 16 zápasů; 93,50% úspěšnost; 1,5 průměr branek; 369 střel; 24 inkasovaných gólů; 5 nul PLAY-OFF 3 zápasy; 88,00% úspěšnost; 2,98 průměr branek; 75 střel; 9 inkasovaných gólů; 0 nul

Série s Hradcem Králové skončila nakonec porážkou 0:3. Jak bys jí hodnotil?

S odstupem času se na to dívám ze dvou pohledů. Ten první (pozitivnější) je, že když si uvědomím, kolik zraněných jsme měli, tak si myslím, že jsme hlavně sezónu odehráli se ctí. Na druhou stranu si myslím, že i přes veškeré problémy, jsme Hradec mohli porazit. Podle mě rozhodlo větší nasazení a chuť vyhrát, kterou jsme oproti Hradci postrádali. Hradec hrál zkušeně a chytře, my velice naivně a bez zápalu.

Vzhledem k vývoji domácích zápasů je skóre 0:3 až příliš přísné, že?

Je úplně jedno, jestli série skončila 3:0 nebo 3:2. V play off se počítají pouze a jenom výhry a všichni jich chtějí mít devět. Nic jiného se nepočítá.

Co si myslíš, že bylo zlomovým momentem série?

Těch momentů bylo více. Podle mě jsme si sérii prohráli na Lužinách. Hlavně druhý zápas, kde jsme ztratili vedení 3:1, byl „do nebe volající“. To se v play off stávat nesmí! Na druhou stranu si myslím, že to pro všechny aktéry včetně mě, bude obrovská zkušenost do budoucna, kterou využijeme. Do Hradce jsme jeli s tím, že nemáme co ztratit. Bohužel bez boje, šancí a gólů se v play off nevyhrává. Také jsme nebyli schopni reagovat na ultradefenzivní styl Hradce.

Jak bys hodnotil celkově sezonu, ve které jste obsadili 5. místo?

Jak jsem říkal v první otázce. Dívám se na to ze dvou stran. Za sebe říkám, že převažuje zklamání. I když mé osobní statistiky v základní části říkají úplný opak… Bohužel se úplně obrátila situace z minulého ročníku, kdy nám vyšlo všechno, na co jsme sáhli. Nechci ani přemýšlet, kolik zápasů jsme ztratili v posledních chvílích. Počet zraněných někdy vyústil i v to, že jsem musel hrát v poli. I přes solidní solidní 🙂 výkony jsem trenéra nepřesvědčil, aby mě nasazoval pravidelněji 🙂 (proto to příští rok musím prokázat a vrátím se jako útočník :)). Letos to prostě bylo úplně naopak, ale tak to ve sportu chodí. My se z toho musíme ponaučit! Každopádně to nevidím tak černě jako třeba nejčastější návštěvník našich zápasů pan Jiří Tyburec…

Jak moc náročné bylo vypořádání s krátkou pauzou mezi sezonami 2011/2012 a 2012/2013?

Tak určitě 🙂 … Zkuste se zeptat třeba bratrů Kručků. Ti neměli pauzu už tak 15 let a jsou mezi živými :). Za sebe říkám, že to bylo v pohodě. Fyzičku jsme nabírali postupně v sezóně a vše si vynahradili v zimně přestávce, po které se všem o překážkách zdá až do teď :).

Ty ses po sezoně rozhodl přerušit hokejbalovou kariéru. Proč ses tak rozhodl?

Vzhledem k mé životní situaci (práce, rodina, škola, odstěhování se do Rakovníku) na sobě cítím, že hokejbalu nedávám to, co bych měl a chtěl, čemuž odpovídá i to, jak se na hřišti cítím. Priority už mám logicky trochu jinde a každý, kdo mě zná, ví, jak nerad prohrávám a tím, že nemám čas dělat i věci navíc, si potřebuji odpočinout a všechno si sám pro sebe probrat. Taky bych se chtěl věnovat rodině, protože si to za podporu, kterou dostávám, zaslouží.

Dáváš si od hokejbalu pauzu úplně, nebo pouze od toho extraligového?

Vzhledem k tomu, že za Rakovník hrají oba bráchové mé manželky, nemám ani možnost hokejbalu se nevěnovat. Každopádně to bude v poli, od brány si chci odpočinout :). Bez sportu být nemůžu, to by se ze mě doma zbláznili! Paradoxní na tom je, že moje manželka by byla radši, kdybych hrál za Park, protože podle ní se na nás v Rakáči oproti extralize „nedá koukat“ :). Já si myslím, že to je tím, aby mohla před každým domácím zápasem jezdit nakupovat na Zličín :).

Kdy lze očekávat tvůj návrat mezi extraligové mantinely?

Dobrá otázka, na kterou nemám odpověď. Když jsem to na posledním tréninku říkal klukům, už v šatně jsem slyšel reakce typu „v klidu, na přípravu je tady“. Sám nevím, jak to bude. Momentálně mám v hlavě jednu sezónu. Uvidíme…

Je něco, co bys chtěl vzkázat hráčům, realizačním týmům a lidem kolem Kert Parku, ale i hokejbalu?

Michale, dávám si pauzu. Ještě mi nevyvěšují dres ke stropu :). Každopádně budoucnost je ve hvězdách. Třeba Luďa (Hradecký) si myslí, že se už do extraligy nevrátím vůbec. Mým snem je, aby mě můj syn viděl vyhrát extraligu a chytat na MS. To je moje motivace, která mě žene dopředu. Celému Parku bych rád vzkázal, ať dál pracuje na svém rozvoji, aby mládež byla opět vlajkovou lodí jako za nás a Áčko ukázalo panu Tyburcovi, že se mýlil…

PS: Doufám, že až se vrátím, tak v Áčku, ale i celém klubu, bude co nejvíce „známých“ tváří!!!

Díky za rozhovor a v některé z následujících sezon naviděnou.