HC Kert Park Praha

Kert Park pravidelně okupuje přední příčky tabulky, patří k favoritům celé soutěže a tuto roli potvrdil i v sobotním utkání proti houževnatému Letohradu, které Pražané vyhráli fotbalovým výsledkem 1:0. Jedinou, a tedy vítěznou branku vstřelil Petr Danko, možná ještě důležitějším strůjcem tohoto výkonu byl brankář Jan Mroviec, jenž vychytal nulu a vysloužil si tak ocenění Hráče kola od redakce hokejbal.cz.

Kert Park se minulou sobotu utkal s poslední dobou výborně hrajícím Letohradem. Určit papírového favorita utkání je stále těžší, vyrovnanost týmů se potvrdila i v tomto zápasu. Jeleni z Letohradu tradičně nastolil taktiku s nepropustnou defenzivou a ačkoliv obdrželi pouze jedinou branku, ani to na body nestačilo. V brance Kert Parku totiž stál Jan Mroviec, který předvedl 25 úspěšných zákroků a zapsal tak první letošní nulu. „Věděli jsme, že Letohrad bude hrát opatrně. Jejich herní styl je založený na obětavé hře dozadu a na tom, že se soupeři dostanou pod kůži. Dobře jsme si navíc uvědomovali, že v bráně stojí Honza Šimara, kterému žádný lacinný gól nedáme a tak jsme chtěli hlavně počkat na příležitost, která by mohla zápas zlomit. Nakonec se nám to naštěstí povedlo chvilku před koncem.“

I přesto, že je Letohrad znám svou urputnou hrou dozadu, se zřejmě až tak hubený výsledek nečekal. „Nebyla to žádná reklama na hokejbal. Na rozdíl od zápasu ze začátku sezony, kdy nás Letohrad na jejich půdě trochu zaskočil ofenzivním hokejbalem, tentokrát hráli beton, hodně vyhazovali na zakázané uvolnění a snažili se hru kouskovat.“

Klid na hokejky a možnost lepších zakončení mařilo také chladné počasí, které v sobotu panovalo. „Ve velké zimě se skákajícím, tvrdým míčkem se nám dlouho nedařilo vstřelit branku. Hrát na remízu 0:0 se ale nevyplácí, to, myslím, nakonec rozhodlo. My jsme chtěli dávat góly a byť z toho byl jen jeden, stačilo to.“

Letohrad často na branku soupeře nevystřelí až tolik střel, v sobotu jich však bylo slušných 25, z nichž naprostá většina byla velmi nebezpečná. Je Mroviec jeden z té většiny brankářů, kteří si ve větším vytížení libují, nebo má radši, když je zákroků méně a ty mohou více vyniknout? „Jednoznačně je lepší chytat ve větším tempu. Dva týdny nazpátek jsme na to doplatili v Karviné, kde jsem si třeba sedm minut nesáhl na míček a v závěru jsem nebyl tolik koncentrovaný na každou herní situaci, což nás nakonec stálo 2 body. Byla to důležitá lekce, která mi pomohla právě v zápasu s Letohradem. Tam jsem si nic podobného nechtěl připustit,“  poučil se Mroviec.

Z předchozích rozhovorů s hráči Kert Parku již víme, že klubová pokladna velmi dobře pamatuje na střelecké počiny. Jak je tomu v případě brankářů? „Fejfík (Tomáš Fejfar, pozn. red.) mi to určitě zapsal. Kluci si z nás (brankářů) často dělají srandu, že když už to vypadá na nulu, necháme si ve třetí třetině dát gól. Je to vlastně moje první nula v Kertu, takže to něco stát určitě bude. No a k tomu tenhle rozhovor, to určitě nebude zadarmo (smích).“

Naší redakci a vícero pozorným příznivcům hokejbalu neunikl fakt, že se Mroviec staví do branky Kert Parku stále častěji. Je za tím stoupající forma, nebo třeba nějaká předsezonní dohoda s trenéry a druhým brankářem Petrem Miklem? „Mikloš je jasná jednička, o tom není sporu. Na začátku sezony jsme jezdili společně s Tomášem Fejfarem a Martinem Kručkem hrát do Německa profesionálně inline hokej. Díky těm několika zápasům v září jsem se dostal do dobré pohody a dostávám tak více prostoru v zápasu, nic zvláštního v tom nehledejte. Tedy kromě zázračných tréninků Tomáše Dohnala. Třikrát týdně trénuji s nejlepším týmem v republice, to se někde musí projevit,“  usmívá se.

Pomýšlí Mroviec také na pozvánku do reprezentace, která by při setrvané formě třeba mohla přijít, nebo se plně soustředí na klubovou scénu? „Dvakrát jsem letos přechytal Šimiho (Jan Šimara, pozn. red.), tak to bych na to asi mohl začít pomýšlet, co? (smích) Ne teď vážně. Pracuji v České televizi jako specialista pro motorsport. Závody se jezdí hlavně o víkendech a bohužel nemám stroj času, abych byl na dvou místech zároveň. V hokejbale mě to samozřejmě trochu brzdí, ale nechci nic měnit. Dělám co, mě baví. Až mi přestanou sloužit z rozkleků omlácená kolena, třeba si vyzkouším hokejbal od mikrofonu a spojím zábavu s prací. Do té doby se chci hokejbalem bavit a užívat si příležitosti, kterou mám. Hrát za Kert, za tým s nejlepším trenérem v republice, který dlouhodobě vede výsledkově nejlepší tuzemský tým je výsada. Navíc máme skvělou partu a nedovedete si představit, jaký to je po těžkém dni ventil. Třeba se dočkáme i zlatého hattricku, to by bylo pěkné,“  rozplývá se Mroviec.

Myslíme, že týmový cíl Kert Parku je všem naprosto znám. Jaký má ale v sezoně a celkově v hokejbalu Mroviec cíl z osobního hlediska? „Nemám osobní cíle, chci se hokejbalem bavit. Cíl týmový je jistě všem jasný. Chceme vyhrát poslední zápas extraligové sezony,“  uzavřel Mroviec.